Z nástěnky..

Tolik slov,jen nevím,je jich mnoho.Ale jak vyjádřit,

co v sobě mám - díky,vděčnost,váhu,úctu?

Jako kapka po kapce.moře,oceán?

Je toho víc,co v srdci mám...

Máme sklon vyhýbat se neznámému,

neboť může způsobit zklamání -

prostě nepříjemnosti -

A přeci - věci neznámé,jakkoliv

znepokojivé a překvapivé,

jsou pravým kořením života...

Myslím.že každý z nás má srdce jako moře...

samé tajemství...

Vím,že po dlouhé noci přijde ráno,

ale nevím,co přinese zítřek...

Držím Tvou dlaň,mám pocit štěstí,

že jsi,že Tě nikdy neztratím,

protože nezradím,to vím...

a Tobě věřím.

Nechci psát verše ani romány,

pouze Ti podat ruku,

kdykoliv se budeš chtít zachytit,opřít-

budu tady pro Tebe...